DT Czech and Slovak Republic No. 3, 2017
Jednoznačná indikace CBCT v distální části mandibuly / Fyzikální cévní terapie ve stomatochirurgické ordinaci
Table of contents
Array
(
[post_data] => WP_Post Object
(
[ID] => 75229
[post_author] => 0
[post_date] => 2018-10-15 09:02:53
[post_date_gmt] => 2018-10-15 09:02:53
[post_content] =>
[post_title] => DT Czech and Slovak Republic No. 3, 2017
[post_excerpt] =>
[post_status] => publish
[comment_status] => closed
[ping_status] => closed
[post_password] =>
[post_name] => dt-czech-and-slovak-republic-no-3-2017
[to_ping] =>
[pinged] =>
[post_modified] => 2024-10-23 15:06:54
[post_modified_gmt] => 2024-10-23 15:06:54
[post_content_filtered] =>
[post_parent] => 0
[guid] => https://e.dental-tribune.com/epaper/dtcz0317/
[menu_order] => 0
[post_type] => epaper
[post_mime_type] =>
[comment_count] => 0
[filter] => raw
)
[id] => 75229
[id_hash] => d8d828c8ad55989c5a6543f9d2ae196c63173efb9cbdb129958a9fab82227961
[post_type] => epaper
[post_date] => 2018-10-15 09:02:53
[fields] => Array
(
[pdf] => Array
(
[ID] => 75230
[id] => 75230
[title] => DTCZ0317.pdf
[filename] => DTCZ0317.pdf
[filesize] => 0
[url] => https://e.dental-tribune.com/wp-content/uploads/DTCZ0317.pdf
[link] => https://e.dental-tribune.com/epaper/dt-czech-and-slovak-republic-no-3-2017/dtcz0317-pdf-2/
[alt] =>
[author] => 0
[description] =>
[caption] =>
[name] => dtcz0317-pdf-2
[status] => inherit
[uploaded_to] => 75229
[date] => 2024-10-23 15:06:48
[modified] => 2024-10-23 15:06:48
[menu_order] => 0
[mime_type] => application/pdf
[type] => application
[subtype] => pdf
[icon] => https://e.dental-tribune.com/wp-includes/images/media/document.png
)
[cf_issue_name] => No. 3, 2017
[cf_edition_number] => 0317
[contents] => Array
(
[0] => Array
(
[from] => 01
[to] => 04
[title] => Jednoznačná indikace CBCT v distální části mandibuly
[description] => Jednoznačná indikace CBCT v distální části mandibuly
)
[1] => Array
(
[from] => 06
[to] => 07
[title] => Fyzikální cévní terapie ve stomatochirurgické ordinaci
[description] => Fyzikální cévní terapie ve stomatochirurgické ordinaci
)
)
)
[permalink] => https://e.dental-tribune.com/epaper/dt-czech-and-slovak-republic-no-3-2017/
[post_title] => DT Czech and Slovak Republic No. 3, 2017
[client] =>
[client_slug] =>
[pages_generated] =>
[pages] => Array
(
[1] => Array
(
[image_url] => Array
(
[2000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/2000/page-0.jpg
[1000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/1000/page-0.jpg
[200] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/200/page-0.jpg
)
[key] => Array
(
[2000] => 75229-aaae771b/2000/page-0.jpg
[1000] => 75229-aaae771b/1000/page-0.jpg
[200] => 75229-aaae771b/200/page-0.jpg
)
[ads] => Array
(
)
[html_content] =>
)
[2] => Array
(
[image_url] => Array
(
[2000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/2000/page-1.jpg
[1000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/1000/page-1.jpg
[200] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/200/page-1.jpg
)
[key] => Array
(
[2000] => 75229-aaae771b/2000/page-1.jpg
[1000] => 75229-aaae771b/1000/page-1.jpg
[200] => 75229-aaae771b/200/page-1.jpg
)
[ads] => Array
(
)
[html_content] =>
)
[3] => Array
(
[image_url] => Array
(
[2000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/2000/page-2.jpg
[1000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/1000/page-2.jpg
[200] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/200/page-2.jpg
)
[key] => Array
(
[2000] => 75229-aaae771b/2000/page-2.jpg
[1000] => 75229-aaae771b/1000/page-2.jpg
[200] => 75229-aaae771b/200/page-2.jpg
)
[ads] => Array
(
)
[html_content] =>
)
[4] => Array
(
[image_url] => Array
(
[2000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/2000/page-3.jpg
[1000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/1000/page-3.jpg
[200] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/200/page-3.jpg
)
[key] => Array
(
[2000] => 75229-aaae771b/2000/page-3.jpg
[1000] => 75229-aaae771b/1000/page-3.jpg
[200] => 75229-aaae771b/200/page-3.jpg
)
[ads] => Array
(
)
[html_content] =>
)
[5] => Array
(
[image_url] => Array
(
[2000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/2000/page-4.jpg
[1000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/1000/page-4.jpg
[200] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/200/page-4.jpg
)
[key] => Array
(
[2000] => 75229-aaae771b/2000/page-4.jpg
[1000] => 75229-aaae771b/1000/page-4.jpg
[200] => 75229-aaae771b/200/page-4.jpg
)
[ads] => Array
(
[0] => Array
(
[post_data] => WP_Post Object
(
[ID] => 75231
[post_author] => 0
[post_date] => 2024-10-23 15:06:48
[post_date_gmt] => 2024-10-23 15:06:48
[post_content] =>
[post_title] => epaper-75229-page-5-ad-75231
[post_excerpt] =>
[post_status] => publish
[comment_status] => closed
[ping_status] => closed
[post_password] =>
[post_name] => epaper-75229-page-5-ad-75231
[to_ping] =>
[pinged] =>
[post_modified] => 2024-10-23 15:06:48
[post_modified_gmt] => 2024-10-23 15:06:48
[post_content_filtered] =>
[post_parent] => 0
[guid] => https://e.dental-tribune.com/ad/epaper-75229-page-5-ad/
[menu_order] => 0
[post_type] => ad
[post_mime_type] =>
[comment_count] => 0
[filter] => raw
)
[id] => 75231
[id_hash] => b4d40db1b54d8265234cf3684634f4260553be717e0a9c7be6e9bd8d6e720a58
[post_type] => ad
[post_date] => 2024-10-23 15:06:48
[fields] => Array
(
[url] => https://www.dtstudyclub.com
[link] => URL
)
[permalink] => https://e.dental-tribune.com/ad/epaper-75229-page-5-ad-75231/
[post_title] => epaper-75229-page-5-ad-75231
[post_status] => publish
[position] => 0.29761904761905,0.42105263157895,99.404761904762,99.368421052632
[belongs_to_epaper] => 75229
[page] => 5
[cached] => false
)
)
[html_content] =>
)
[6] => Array
(
[image_url] => Array
(
[2000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/2000/page-5.jpg
[1000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/1000/page-5.jpg
[200] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/200/page-5.jpg
)
[key] => Array
(
[2000] => 75229-aaae771b/2000/page-5.jpg
[1000] => 75229-aaae771b/1000/page-5.jpg
[200] => 75229-aaae771b/200/page-5.jpg
)
[ads] => Array
(
)
[html_content] =>
)
[7] => Array
(
[image_url] => Array
(
[2000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/2000/page-6.jpg
[1000] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/1000/page-6.jpg
[200] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/200/page-6.jpg
)
[key] => Array
(
[2000] => 75229-aaae771b/2000/page-6.jpg
[1000] => 75229-aaae771b/1000/page-6.jpg
[200] => 75229-aaae771b/200/page-6.jpg
)
[ads] => Array
(
)
[html_content] =>
)
)
[pdf_filetime] => 1729696008
[s3_key] => 75229-aaae771b
[pdf] => DTCZ0317.pdf
[pdf_location_url] => https://e.dental-tribune.com/tmp/dental-tribune-com/75229/DTCZ0317.pdf
[pdf_location_local] => /var/www/vhosts/e.dental-tribune.com/httpdocs/tmp/dental-tribune-com/75229/DTCZ0317.pdf
[should_regen_pages] => 1
[pdf_url] => https://epaper-dental-tribune.s3.eu-central-1.amazonaws.com/75229-aaae771b/epaper.pdf
[pages_text] => Array
(
[1] =>
Jednoznačná indikace CBCT v distální
části mandibuly
Autor: Souheil Hussaini, Dubai
Fossa submandibularis (SF) je důležitou anatomickou strukturou mandibuly, kde se nachází submandibulární
žláza. Ve stomatologické praxi je při
zavádění dentálních implantátů nebo
jiných chirurgických procedurách věnována SF zvláštní pozornost. Jakákoli prováděná procedura musí být
vykonávána s velkou péčí a pozorností,
abychom se vyvarovali vzniku perforace této oblasti. Mohou se vyskytnout
anatomické variace SF, jako je např.
hluboce prominentní a plochá oblast
s žádnou depresí. Ve velmi vzácných
případech nelze radiologicky ani bimanuálně detekovat mylohyoidní hřeben,
jelikož tuto variaci není pokaždé možné zpozorovat prostřednictvím konvenčního rentgenového snímkování.
Nicméně počítačová tomografie s kuželovým svazkem paprsků jako moderní zobrazovací prostředek umožňuje
přesné trojrozměrné posouzení oblasti
SF a stejně tak identifikace jejího stupně konkavity.
Cílem tohoto článku je demonstrovat úspěšné ošetření za pomoci CBCT
u zdravého muže, nekuřáka, 65 let. Primární stabilita implantátu vyžadovala
délku implantátu větší, než měl předchozí implantát, který selhal. Stabilní inzerce
implantátu do prostoru mezi SF a nervus
alveolaris inferior (IAN) umožnilo právě
CBCT. Pacient neudával žádnou poruchu citlivosti v dané oblasti a ošetření
bylo považováno 14 měsíců po rekonstrukci za úspěšné.
Tento klinický případ demonstruje také
význam 3D zobrazování a jeho klinickou
nezbytnost při dosažení definitivní diagnózy během terapeutického plánování.
82
ST_3_2017_3_PB.indd 82
Fovea submandibularis (nebo také fossa
submandibularis či fovea submaxillaris) je imprese na mediální straně těla
mandibuly pod linea mylohyoidea. Je to
oblast uložení submandibulární žlázy.
Mandibula s linguální konkavitou představují potenciálně zvýšené riziko perforování linguální kompakty (kortikalis)
během chirurgického zákroku, zvláště
při zavádění enoseálního implantátu.
Zobrazení na příčném řezu poskytuje excelentní vykreslení mandibulární anatomie a dává důležité informace o hloubce
fossy se submandibulární žlázou během
preoperativního posuzování distálního
úseku mandibuly pro umístění fixtury
dentálního implantátu a jiné chirurgické procedury. Radiologicky může být SF
viditelná jako nedefinovaná ovoidní radiotranslucentní oblast jak na pravé, tak
i na levé straně mandibuly. Konvenční
rentgenové snímky široce využívané ve
stomatologické praxi, jako např. periapikální a panoramatické, poskytují dvojrozměrný (2D) obrázek trojrozměrné
(3D) struktury. Z tohoto důvodu nemusí
být SF ve většině případů jasně viditelná
kvůli superpozici významných anatomických struktur; struktury trabekulární
kosti, zužování mandibuly a stejně tak
jako kvůli lokalizaci pod linea mylohyoidea.
V současnosti reprezentuje CBCT pokročilou technologii ve stomatologické
praxi. Tato technologie poskytuje možnost přesné trojrozměrné (3D) evaluace oseálních struktur v maxilofaciální
oblasti a umožňuje posoudit SF v sagitálních, axiálních a koronárních řezech
a získat detailní informace týkající se
významných anatomických struktur.
Význam SF ve stomatologické praxi,
obzvláště pro zavádění dentálních implantátů a ji-né chirurgické procedury
v oblasti mandibulárních molárů, je vyzdvižen odbornými články na toto téma.
Detekce lokalizace a hloubky SF je zásadní z důvodu vyvarování se perforování,
krvácení nebo asfyxie kvůli obtížnosti při
dýchání. Navíc, efektivní technika radiografického diagnostikování SF umožňuje
praktickému lékaři zavést implantát mezi
SF a nervus alveolaris inferior (IAN).
Obr. 1a
Obr. 1b
Obr. 2
StomaTeam 3 | 2017
31.5.2017 12:09:24
[2] =>
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
Obr. 1a: Periapikální rentgenový snímek – Obr. 1b: Digitální periapikální rentgenový snímek – Obr. 2: Okluzální pohled na můstek –
Obr. 3: Okluzální pohled po pokusu se dostat k abutmentu – Obr. 4: Panoramatický rentgenový snímek, diagnóza – Obr. 5: Okluzální
pohled na metalokeramický můstek
Kazuistika
Tento článek projednává neočekávané nálezy, které se kontinuálně objevují
v průběhu terapeutického procesu z důvodu nepřítomnosti CBCT zobrazování v
iniciální fázi diagnostikování a stejně tak
v nedostatečnosti panoramatických rentgenových snímků v dané klinické situaci.
Pacientova iniciální situace byla charakterizovaná uvolněným trojčlenným fixním můstkem, jehož části tvořily korunka 45 kotvená na implantátu, mezičlen 46
a korunka 47 na implantátu. Pacient zpočátku odmítal využití rentgenu a v důsledku toho byla špatně diagnostikována
potřeba explantace distálního implantátu. Pro výkon byly potřebné, a nakonec
i provedené všechny tři typy běžných radiologických technik – periapikální a panoramatický snímek a CBCT.
Hlavní stížností našeho pacienta s nulovou medicínskou historií nebo užívanou
medikací, bylo: „Můj můstek je pohyblivý a potřebuje znovu nacementovat.“
Během pohotovostní návštěvy se pacient informoval o finančních nákladech
za nacementování trojčlenného můstku.
Pacient se dostavil se šest měsíců starým
periapikálním rentgenovým snímkem
(obr. 1a) a zároveň odmítal provádění
jakýchkoli dalších rentgenů kvůli tak
snadné proceduře, kterou je znovunacementování můstku. Podle slov pacienta
byly implantáty zavedeny před pěti lety
jeho zubním lékařem, který byl v době
pacientovy návštěvy již v penzi a nemohl
být dlouhou dobu kontaktován. Po analýze rentgenového snímku a provedení
klinického zhodnocení bylo podle pro-
StomaTeam 3 | 2017
ST_3_2017_3_PB.indd 83
vizorní diagnózy prokázáno, že můstek
byl pohyblivý z důvodu uvolnění fixačního šroubu (obr. 2). Terapeutický plán
vyžadoval demontáž trojčlenného můstku a znovudotažení fixačního šroubu
na abutmentu doporučované výrobcem
a opětovného nacementování můstku
(plán A).
Pacient schválil navržené procedury
a podepsal terapeutický plán. Můstek
byl shledán pevně připojený na meziální
implantát a volně spojený s implantátem
distálním. Přítomný můstek musel být
rozbroušen a nahrazen novým trojčlenným můstkem (plán B). U obou korunek
45 a 47 byl sice proveden pokus o vytvoření kanálu k fixačnímu šroubu (obr. 3),
ale přístupový otvor nevedl k fixačnímu
šroubu a mobilita můstku se zvýšila. Byl
zhotoven periapikální rentgenový snímek pro zhodnocení periimplantačního
statusu distálního implantátu (obr. 1b).
Radiolucence pozorovaná okolo fixtury
indikovala selhání distálního implantátu a korunka na meziálním implantátu
musela být sejmuta, aby bylo možné se
bezpečně dostat k abutmentu pod ní.
V tomto stádiu (plán C) byl postup stanoven následovně: odstranění distálního
implantátu následované reimplantací,
nová dočasná korunka na zubu 45 a po
dvou měsících fixování dvojčlenné rekonstrukce namísto předchozího původního trojčlenného můstku. Toto rozhodnutí rezultovalo z faktu, že meziodistální
délka můstku potřebná pro umístění tří
zubů byla 18 mm a ne 21 mm.
Když byl vyhodnocován panoramatický
snímek, výška extrahovaného implantátu a dostupné kosti byla 8 mm (obr. 4).
Jelikož dostupné diagnostické informace
neposkytly údaje týkající se požadovaného průměru a angulace implantátu, který má být zaveden, byl získán pacientův
souhlas pro CBCT (plán D) a byl přidán
do smluveného terapeutického plánu.
Teprve potom byl zhotoven rentgenový
snímek molárové oblasti pravé poloviny
mandibuly. CBCT (Planmeca ProMax
3D s, Planmeca Oy, Helsinky, Finsko,
tabulka 1) a změření kostní výšky a angulace v milimetrech využívající nástroje
softwaru Planmecy (Romexis 2.5.1.R)
demonstrovaly v nejvíce reprezentativních transverzálních řezech na CBCT
možnost zavedení 13mm implantátu
(853213 – 3.2D, 13 mm L Implant Direct Legacy3, Implant Direct, CA, USA)
s 35stupňovou linguální inklinací kvůli
vyhnutí se SF (obr. 5).
Terapeutický časový sled
Časový sled popisující kompletní léčbu
byl následující:
– 31. 3. 2014 diagnostika a terapeutické
plánování;
Technické údaje
Napětí na anodě
60–90 kV
Proud na anodě
1–14 mA
Ohnisko
0,5 mm, fixní anoda
Detektor obrazu
Plochý senzor
Přírůstek obrazu
Jednotlivé
200stupňové rotace
Doba skenování
7,5–27 s
Doba rekonstrukce
2–25 s
83
31.5.2017 12:09:24
[3] =>
Obr. 6
Obr.7
Obr. 6: Zavedení nového implantátu bez
odklápění laloku
Obr. 7: Panoramatický rentgenový snímek, rekonstrukce
– 2. 4. 2014 telefonát ohledně spokojenosti s kvalitou plánu (QC) bez pacientovy odezvy, patrně kvůli zklamání nad
mnoha změnami v terapeutickém plánu;
– 6. 4. 2014 zavedení implantátu 3,2 × 13
mm Implant Direct (obr. 6);
– 5. 4. 2014 QC s pozitivní odezvou;
– 14. 6. 2014 obnažení implantátu a otiskování s využitím otevřené techniky;
– 17. 6. 2014 QC s pozitivní odezvou;
– 21. 6. 2014 nahrazení zubů dvoučlennou metalokeramickou rekonstrukcí
cementovanou pomo-cí Temp Bondu
(obr. 7); udržovací kontrola jeden rok
post operationem 10. 8. 2015 prokázala
zdravý funkční výsledek (obr. 8).
Analýza pacientových snímků
1. Byl změřen axiální řez na CBCT, na
kterém úhel požadovaný pro bezpečnou
inzerci implantátu (35 °) je korespondující s nejdelší potřebnou délkou implantátu
(13 mm) a průměrem (3,2 mm) (obr. 9).
2. Následně byly na CBCT měřeny koronární řezy, na kterých preparační otvory
korespondovaly s linguální tloušťkou
kosti 1,9 mm a bukální 2,5 mm (obr. 10).
3. Transverzální snímky na CBCT demonstrovaly výraznou depresi SF z linguální stěny (obr. 11).
4. Axiální snímek na CBCT prokázal
výšku extrakčního lůžka 8 mm (obr. 12).
Panoramatická radiografie, na které jsou
pravý a levý nervus alveolaris inferior
jasně viditelné pod opakní lineou mylohyoideou, demonstruje, že pravá a levá
SF jsou viditelné jako čistě radiolucentní
oblasti, ve kterých dává IAN iluzi suficientní délky pro inzerování regulérní velikosti implantátu.
Diskuze
Využití implantátu o širším průměru a se
stejnou délkou by bylo alternativní řešení,
kdyby nebylo k dispozici CBCT. Okluzální snímky na CBCT (obr. 10) indikovaly,
že širší průměr implantátu by býval zničil
linguální kostní lamelu v dané oblasti.
Chirurgie byla provedená bez odklopování laloku pro lepší postoperační hojení.
Tradičně nevyžadujeme CBCT snímky
při inzerci jednoho implantátu, avšak
tento případ prokazuje důležitost 3D
snímkování v určitých situacích, jako je
hluboká SF (obr. 11).
Pokud je šířka kosti malá, bývá doporučováno odklopení mukoperiostu pro
umožnění bezpečného sledování osteotomické vrtačky při postupu do finální
hloubky. Jelikož je tento postup doprová-
zen další ztrátou kosti během fáze hojení,
bývá doporučována v případě, že máme
jako jedinou diagnostickou pomůcku panoramatický snímek. Ve zde prezentované kazuistice nebyla periosteální elevace
prováděna (obr. 6) a pacient nepociťoval
žádnou postoperační bolest nebo otékání.
CBCT je moderní technologií, která
umožňuje trojrozměrné zobrazení (sagitální, axiální a koronární) maxillofaciálních struktur. Mezi jeho mnoha výhodami je nepřítomnost superponování
struktur v získaných řezech, získání 3D
rekonstrukce (prostorová vizualizace pro
ilustrativní účely) a stejně tak i využívání nižších radiačních dávek ve srovnání
s medicínským CT. Lokalizace, velikost
SF a její možné variace mohou být kompletně vyhodnoceny na CBCT. Z důvodu
limitovaných možností u periapikálních a panoramatických technik není
radiografické vyhodnocení SF pokaždé
dostupné. Jacobs a kol. referovali, že SF
byla detekována na 94 % jejich vyhodnocených panoramatických rentgenových
snímcích, ale pouze 49 % jich bylo zře-
Obr. 8
Obr. 9
Obr. 8: Panoramatický rentgenový snímek, jeden rok post operationem
Obr. 9: Šířka linguální kostní stěny 1,9 mm a bukální 2,5 mm
84
ST_3_2017_3_PB.indd 84
StomaTeam 3 | 2017
31.5.2017 12:09:25
[4] =>
telně viditelných. Proto může být opodstatněně usuzováno, že nedostatek pozorovatelných známek SF na konvenčním
rentgenovém snímku neprokazuje její
nepřítomnost.
V naší kazuistice, o které právě referujeme, jsme byli schopní vyhodnotit mandibulu pacienta ve 3D zobrazení a SF zde
byly ve skutečnosti hluboce prominentní
a hypoplastické. Bylo tedy nemožné provést chirurgický zákrok bez 3D zobrazení. Preoperativní nastudování snímků je
důležité před jakoukoli chirurgickou procedurou v distální mandibulární oblasti.
CBCT může být velice nápomocné pro
detekování variací SF, které by jinak při
využití konvenčních technik radiologického vyšetřování mohly být přehlédnuty.
Ve zde prezentované kazuistice bylo možné vizualizovat diagnózu anatomického
omezení díky vyšetření prostřednictvím
CBCT. Navíc, přesné proměření SF a přehlédnutí 3D prostorových rekonstrukcí,
které jsou exkluzivní pomůckou technologie počítačové tomografie, přináší
výhody ve studiu významných anatomických struktur. Někteří autoři zdůrazňují
vyšší úspěšnost zavádění implantátů
s využíváním preoperativních CT skenů.
Precizní 3D vizualizace bezzubé oblasti
a následné zavedení implantátu může být
dosaženo prostřednictvím CBCT zobrazování zprostředkující počítačem asistované plánování orální implantologické
chirurgie.
Přestože se technologie počítačové tomografie s kuželovým svazkem paprsků
rapidně vylepšuje, benefity vyšetřování
pomocí CBCT musí převážit jakékoli
potenciální rizika.
Na základě stovky předoperačních vyšetřování pacientů vyžadujících posouzení
ohledně dolní čelisti prostřednictvím
spirální počítačové tomografie (CT)
před zavedením implantátu klasifikovali
Parnia F. a kol. hloubku fossy glandulae
submandibularis jako funkci hloubky
linguální konkavity v celém rozsahu až
do maximální hodnoty 6,6 mm. Hloubka
linguální konkavity mandibuly byla rozdělena do tří skupin. Linguální konkavita (hloubka ≥ 2 mm) byla pozorována
v 80 % čelistí. Ve 20 % případů, zde byly
StomaTeam 3 | 2017
ST_3_2017_3_PB.indd 85
Obr. 10
Obr. 11
Obr. 12
Obr. 10: Axiální řezy na CBCT demonstrují, že výška extrakčního lůžka je 8 mm
Obr. 11: Hluboká SF – Obr. 12: CBCT snímky poskytující virtuální pozici implantátu
a jeho angulaci
deprese hluboké méně než 2 mm (typ I)
a v 52 % případů byly konkavity hluboké
2 až 3 mm (typ II). Okolo 28 % vyšetřovaných oblastí prokazovalo signifikantní
konkavity více než 3 mm (typ III). Stanovená distribuce neprokázala žádnou
závislost na věku a pohlaví vyšetřených
pacientů v této studii (P > 0,05). Kobayashi a kol. vypátrali, že chyby v měření
byly v rozmezí od 0 do 1,11 mm (0 % až
6,9 %) na CT a od 0,01 do 0,65 mm (0,1
% až 5,2 %) na CBCT, s chybami měření
2,2 %, resp. 1,4 % (P 0,0001). Na základě
těchto výsledků konstatuje tato studie,
že vzdálenost může být přesněji měřena
prostřednictvím CBCT. Lascala a kol.
došli v jejich studii k závěru, že ačkoliv
CBCT snímek podhodnocuje aktuální
vzdálenost mezi lebečními lokalitami,
odlišnosti jsou však signifikantní pouze
pro spodinu lebeční a z tohoto důvodu
jsou důvěryhodné pro lineární evaluaci
naměřených hodnot jiných struktur, které jsou blíže asociované s dentomaxilofaciálním snímkováním.
Podle Chana HL a kol. se incidence perforování linguální lamely během zavádění implantátu prediktabilně pohybuje
mezi 1,1 % až 1,2 % a s největší pravděpodobností k ní dochází u hřebene typu U.
Závěr
Zobrazení získané prostřednictvím dvojrozměrné (výška a šířka) radiografie
nemůže odhalit drahocenné informace
ve třetím rozměru (hloubce). Tento fakt
limituje její využití. V určitých situacích,
například selektování hloubky SF pro implantaci, je potřebná trojrozměrná vizualizace anatomických ohraničení. Za těchto okolností je trojrozměrné zobrazování
poskytované CBCT extrémně hodnotné.
Ve srovnání s panoramatickým rentgenovým snímkem může využití CBCT významně zlepšit náhled vedoucí k dřívější
konečné diagnóze a nejlepšímu možnému terapeutickému plánu. DT
85
31.5.2017 12:09:25
[5] =>
register for
FREE
– education everywhere
and anytime
– live and interactive webinars
– more than 1,000 archived courses
– a focused discussion forum
– free membership
– no travel costs
– no time away from the practice
– interaction with colleagues and
experts across the globe
– a growing database of
scientific articles and case reports
– ADA CERP-recognized
credit administration
www.DTStudyClub.com
Join the largest
educational network
in dentistry!
ADA CERP is a service of the American Dental Association to assist dental professionals in identifying quality providersof continuing dental education.
ADA CERP does not approve or endorse individual courses or instructors, nor does it imply acceptance of credit hours by boards of dentistry.
ST_3_2017_3_PB.indd 86
31.5.2017 12:09:25
[6] =>
Fyzikální cévní terapie
ve stomatochirurgické ordinaci
Autor: Dr. med. dent. Armin Diermeier
Účinnost fyzikální cévní terapie BEMER, jakožto podpůrné součásti léčby
chronických degenerativních a chronických zánětlivých onemocnění, včetně
tzv. tichých zánětů (silent inflammation), je nesporná a vědecky zpracovaná.
Pro mnoho těchto onemocnění je příčinou, či má nepříznivý vliv na jejich průběh, narušená mikrocirkulace. Fyzikální
cévní terapie je bezkonkurenčně účinná
při onemocnění, jež je narušenou mikrocirkulací doprovázeno, protože alternativní metody léčby (např. medikamentózní terapie) jsou v oblasti malých
arteriol s autonomní vazomotorikou
velmi omezené.
Také ve stomatologii pozorujeme
u chronicky probíhajících parodontitid,
u chronických onemocnění čelistního
kloubu nebo u chronických bolestí v obličeji pozitivní zlepšení při doplňkovém
použití terapie BEMER. Ačkoli fyzikální
cévní terapie BEMER dosahuje vynikajících léčebných výsledků u chronických
onemocnění, neměli bychom pouštět ze
zřetele i pozitivní účinek při ošetřování
akutních stavů.
Obr. 1
Ve stomatochirurgické praxi používáme
BEMER k následné péči po extrakcích
zubů, implantačních zákrocích, exstirpacích cyst, při přenášení slizničních
štěpů a k podpůrné terapii při poruchách hojení po léčbě bisfosfonáty.
Následující případ uvolnění retinovaného pravého horního špičáku u 16leté
pacientky byl podpořen účinkem terapie
BEMER zmírňujícím bolest i otok; fyzikální cévní terapie BEMER podporuje
rozhodujícím způsobem fyziologické
hojení rány. Pooperační poruchy hojení,
jaké jsme v naší praxi dříve zaznamenávali poměrně hojně, jsou díky tomu již
minulostí! Obrázky 4 a 9 ukazují uvolnění retinovaného zubu. Obrázek 5 ukazuje přespočetné zuby.
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
Obr. 6
Obr. 7
Obr. 8
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 1: Předoperační ortopantomogram – Obr. 2–4: Snímky z průběhu zákroku – Obr. 5: Přespočetné zuby – Obr. 6–9: Snímky z průběhu zákroku – Obr. 10: Léčba pomocí aplikačního modulu pro bodovou terapii (B-Spot)
StomaTeam 3 | 2017
ST_3_2017_3_PB.indd 87
87
31.5.2017 12:09:26
[7] =>
Obr. 11
Obr. 12
Obr. 13
Obr. 11: 1. den po zákroku
Obr. 12: 3. den po zákroku
Obr. 13: Stav po vyjmutí stehů
Obr. 14: 14. den po zákroku
Obr. 14
O autorovi
Pooperační terapie BEMER efektivně
podporuje hojení s rychlým ústupem
pooperačního otoku (obr. 10), a tím také
ústupem pooperačních bolestí.
Hojení rány probíhalo bez komplikací
(obr. 14), takže mohlo být rychle započato s ortodontickou léčbou. DT
Dr. med. dent. Armin Diermeier
Působí jako zubní lékař ve své
praxi v Německu od roku 1994.
Zaměření: Chirurgie a protetika;
od roku 2007 budování společné praxe s rozšířeným spektrem
stomatologických služeb. 15leté
zkušenosti s používáním fyzikální regulační léčby; doporučující
lékař a odborný referent pro „fyzikální cévní terapii BEMER“.
Viac ako 15 rokov
výskumu a vývoja
CIEVNA FYZIOTERAPIA BEMER©
Úspešné aplikácie:
Chronické poruchy hojenia rán
Choroby v dôsledku periférnej cievnej
arteriálnej nepriechodnosti
Polyneuropatia
Chronická únava
Chronické onemocnenia
látkovej výmeny
Chronické bolesti
Chronické
degeneratívne
88
choroby kostrového svalstva
ST_3_2017_3_PB.indd 88
bemer@fangdent.sk
StomaTeam 3 | 2017
www.pm-solution.bemergroup.com
31.5.2017 12:09:27
)
[page_count] => 7
[pdf_ping_data] => Array
(
[page_count] => 7
[format] => PDF
[width] => 654
[height] => 901
[colorspace] => COLORSPACE_UNDEFINED
)
[linked_companies] => Array
(
[ids] => Array
(
)
)
[cover_url] =>
[cover_three] =>
[cover] => ![DT Czech and Slovak Republic No. 3, 2017]()
[toc] => Array
(
[0] => Array
(
[title] => Jednoznačná indikace CBCT v distální části mandibuly
[page] => 01
)
[1] => Array
(
[title] => Fyzikální cévní terapie ve stomatochirurgické ordinaci
[page] => 06
)
)
[toc_html] =>
Table of contents
[toc_titles] => Jednoznačná indikace CBCT v distální části mandibuly
/ Fyzikální cévní terapie ve stomatochirurgické ordinaci
[cached] => true
)